Vyhánění Čechů ze Slovenska

13. 05. 2013 8:55:10
Stručně a jasně o osudu většiny Čechů, kteří pomáhali budovat moderní Slovensko.

Od roku 1918 až do druhé světové války byli Češi nejvíce vyháněným národem v Evropě.1 V tomto příspěvku se věnuji vyhánění a jiným formám nuceného odchodu Čechů ze Slovenska v letech 1938 až 1945. Jedná se tedy o období Česko-slovenské republiky a následně Slovenské republiky.

Po vzniku Československé republiky bylo nezbytné umístit na Slovensko české odborníky, protože Slováci neměli dostatek vlastní inteligence. Počet Čechů tak stoupl ze 7 468 (před rokem 1918) na 71 733 (v roce 1921) a později na 120 926 (v roce 1930).2 Tito lidé věnovali Slovensku nejlepší roky svého života, přispěli k jeho stabilizaci, pracovali tam dvacet let, odvedli velký kus práce a Slováci se jich bez projevu vděku zbavili. V řadě případů je bezohledně a hrubě vyhnali.3 U některých vrstev tehdejší slovenské společnosti lze mluvit o vyložené čechofobii. Objevila se hesla: Slovensko Slovákom, Von s Čechmi, Česi peši do Prahy, Česi peši do Prahy a to hneď. Divoké čistky postihly zejména ty Čechy, kteří působili v administrativě, školství, armádě a četnictvu.4 Někteří z nich přitom s nasazením vlastního života bránili slovenské hranice.5 A tak se 31. prosince 1938 na Slovensku nacházelo 77 488 Čechů a roku 1943 jich bylo 31 451.6

Na Slovensku se od roku 1918 během dvaceti let postupně vytvořila slovenská inteligence, která ale těžko hledala uplatnění. Tudíž čeští úředníci, učitelé, četníci, železničáři, atd. začali být vnímáni jako nevítaná konkurence.7 Proto byl tlak na odsun Čechů zejména tam, kde by jejich odchod znamenal uvolnění míst ve státní službě.8 Ľuďáci chtěli na Slovensku nechat jenom ty české zaměstnance veřejné správy, jež si slovenská vláda bude chtít nechat.9 Celkově by na Slovensku směli zůstat pouze ti Češi, kteří byli nezbytní pro chod státu a ti, kteří se asimilovali.10

Český poslanec Ladislav Rašín se k tomu vyjádřil 14. prosince 1938 ve svém projevu v Národním shromáždění republiky Česko-slovenské: „Čím se provinili tito Češi na Slovensku? Jen tím, že nahradili v popřevratové době nedostatek slovenské inteligence, že pracovali často za těžkých poměrů nejen pro Československou republiku, nýbrž i pro Slovenskou zem, při čemž namnoze srostli s prostředím, vzali si slovenské ženy, jejich děti chodily do slovenských škol, a nyní s bolestí vidí, že jsou s nenávistí vyháněni.“11

Na podzim 1938 začaly na Slovensku vznikat národní výbory, které tlačily v otázce odsunu na místní úřady a někde dokonce Čechy vyháněly. To měl na starosti zejména jejich výkonný orgán - Hlinkova garda. Ta proti Čechům svévolně zasahovala, místy vyvolávala pogromistické protičeské nálady a zaslouženě se stala symbolem protičeských projevů.12 Proti jejímu řádění nakonec zasáhla slovenská vláda, neboť nechtěla v zahraničí vyvolávat dojem státu, kde neplatí právo, což by odradilo zahraniční kapitál.13

Odejít museli i profesoři Univerzity Komenského v Bratislavě. Navzdory tomu, že se tím Slovensko připravilo o vysoce kvalifikované odborníky a oslabilo tak svůj celkový vědecký potenciál. Tito lidé položili základy vědecké práce a vědeckého výzkumu na této univerzitě, zejména na lékařské fakultě. Nyní odcházeli, aniž by někdo oficiálně ocenil jejich práci.14

Toto vše se odehrálo v době, kdy do českého vnitrozemí proudili utečenci a vyhnanci z oblastí, které byly odtrženy a staly se součástí Německa a Polska.15 Na Slovensku se dokonce objevily obavy, aby část těchto Čechů nebyla umístěna na Slovensko.16

K doplnění celkového obrazu je třeba zmínit, že někteří Slováci se zastávali českých učitelů a úředníků, oceňujíce jejich práci.17

13. prosince 1938 byla uzavřena dohoda mezi československou vládou a ľuďáky, na základě které mělo dojít k odsunu 9 000 českých státních zaměstnanců ze Slovenska a opačně měli odejít Slováci zaměstnaní v jiných než ústředních úřadech v českých zemích.18 Jenomže, 18. března 1939 - tedy už po vzniku Slovenské republiky - se slovenská vláda shodla, že nebude dodržovat dohodu z prosince 1938 a odsune všechny české zaměstnance. Kromě těch, bez kterých se neobejde.19 Konečnou úpravou této otázky byla česko-slovenská dohoda ze 17. května 1939, která stanovila, že čeští zaměstnanci mohli být propuštěni pouze do 30. června 1939 a pak každý rok k tomuto datu.20 Pro srovnání, 1. října 1938 pracovalo ve slovenské veřejné službě 20 541 Čechů a 1. října 1943 jich bylo 1 174.21

Se zánikem Česko-slovenské republiky se situace Čechů na Slovensku ještě zhoršila. Už 4. května 1939 (tedy zhruba sedm týdnů po vzniku Slovenské republiky) vydalo Předsednictvo vlády „Nariadenie č. 4003/1939 k súpisu komunistov, marxistov a Čechov na Slovensku“. Zdůvodnilo to snahami některých živlů narušit klid a veřejný pořádek.22

Slovenská republika převzala československý celní a devizový zákon, na základě kterého bylo zakázáno vyvážet valuty, devizy a národní měnu bez povolení Národní banky. Češi mohli legálně vyvézt jen 500 korun, na což dohlížela Hlinkova garda. Peníze nad tuto částku a také cennosti jim měly být odebrány a uloženy na hraničním přechodu. Praxe Hlinkovy gardy však vypadala odlišně. Její členové tyto věci často ukradli. Až po zásahu říšských úřadů umožnila slovenská vláda vývoz českého majetku a také slíbila nahradit majetek, který byl odcizen. Byly i oblasti, ze kterých Hlinkova garda Čechy násilně hnala až na moravskou hranici. Gardisté je při tom hned okradli. Řádění Hlinkovy gardy nabylo takových rozměrů, že slovenská vláda musela vyjmout pohraniční službu z její pravomoci.23

Pokračoval i tlak na odchod Čechů, kteří pracovali v soukromém sektoru. Slováci se jich chtěli zbavit hlavně proto, že byli lační na jejich místa.24 Masově však vyháněni nebyli, protože proti tomu zasáhly německé úřady.25

Stručně nastíněné vyhánění a jiné formy nuceného odchodu Čechů ze Slovenska je třeba vidět v kontextu obdobných událostí té doby: vyhánění Čechů z českého pohraničí odstoupeného Velkoněmecké říši; vyhánění Čechů z Těšínska, které bylo odstoupeno Polsku; vyhánění Čechů z Podkarpatské Rusi; vyhánění Čechů z jižního Slovenska, jež se po vídeňské arbitráži stalo součástí Maďarska. Zkrátka, nikdo se s námi nepáral. Včetně Slováků.

___________________________

1 KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005, s. 443. Dějiny Evropy; sv. 8. ISBN 80-7203-612-2.

2 BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 596. ISSN 0018-2575.

3 BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 610. ISSN 0018-2575.

Tamtéž, s. 597.

RYCHLÍK, Jan. K otázke postavenia českého obyvateľstva na Slovensku v rokoch 1938-1945. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1989 Č. 3, s. 404. ISSN 0018-2575.

4 NIŽŇANSKÝ, Eduard. K problému vzťahu Slovákov a Čechov v období II. ČSR. Dokumenty a poznámky k listu Antona Štefánka Karolovi Sidorovi v decembri 1938. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 27 - 1996. Sborník prací historických XV. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1998, s. 189. ISBN 80-7067-833-x.

BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 602. ISSN 0018-2575.

5 BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 606. ISSN 0018-2575.

6 RYCHLÍK, Jan. K otázke postavenia českého obyvateľstva na Slovensku v rokoch 1938-1945. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1989 Č. 3, s. 423. ISSN 0018-2575.

7 BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 598. ISSN 0018-2575.

8 RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: Česko-slovenské vztahy 1914-1945. Bratislava: Academic Electronic Press Bratislava a Ústav T. G. Masaryka Praha, 1997, s. 155. ISBN 80-88880-09-2.

RYCHLÍK, Jan. K otázke postavenia českého obyvateľstva na Slovensku v rokoch 1938-1945. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1989 Č. 3, s. 404. ISSN 0018-2575.

9 RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: Česko-slovenské vztahy 1914-1945. Bratislava: Academic Electronic Press Bratislava a Ústav T. G. Masaryka Praha, 1997, s. 154. ISBN 80-88880-09-2.

10 Tamtéž, s. 156.

11 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Digitální depozitář. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Projev poslance Ladislava Rašína, 14. prosince 1938 [vid. 17. února 2013]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/157schuz/s157007.htm

12 RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: Česko-slovenské vztahy 1914-1945. Bratislava: Academic Electronic Press Bratislava a Ústav T. G. Masaryka Praha, 1997, s. 147. ISBN 80-88880-09-2.

BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 603. ISSN 0018-2575.

13 RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: Česko-slovenské vztahy 1914-1945. Bratislava: Academic Electronic Press Bratislava a Ústav T. G. Masaryka Praha, 1997, s. 156. ISBN 80-88880-09-2.

14 BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 609. ISSN 0018-2575.

15 Tamtéž, s. 603.

16 Tamtéž, s. 602.

17 RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: spolupráce a konflikty 1914-1992. Vyd. ve Vyšehradu 1. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012, s. 166. ISBN 978-80-7429-133-3.

18 RYCHLÍK, Jan. K otázke postavenia českého obyvateľstva na Slovensku v rokoch 1938-1945. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1989 Č. 3, s. 407. ISSN 0018-2575.

19 BYSTRICKÝ, Valerián. Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-39. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1997 Č. 4, s. 610. ISSN 0018-2575.

RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: spolupráce a konflikty 1914-1992. Vyd. ve Vyšehradu 1. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012, s. 210. ISBN 978-80-7429-133-3.

20 RYCHLÍK, Jan. K otázke postavenia českého obyvateľstva na Slovensku v rokoch 1938-1945. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1989 Č. 3, s. 410. ISSN 0018-2575.

21 Tamtéž, s. 410.

22 ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica. Postavenie Čechov v Slovenskej republike 1939-1944. In: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1952- . R.1991 Č. 1, s. 55. ISSN 0018-2583.

23 ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica. Postavenie Čechov v Slovenskej republike 1939-1944. In: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1952- . R.1991 Č. 1, s. 54-55. ISSN 0018-2583.

RYCHLÍK, Jan. K otázke postavenia českého obyvateľstva na Slovensku v rokoch 1938-1945. In: Historický časopis. Bratislava: SAV, 1953- . R.1989 Č. 3, s. 409. ISSN 0018-2575.

24 ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica. Postavenie Čechov v Slovenskej republike 1939-1944. In: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1952- . R.1991 Č. 1, s. 70. ISSN 0018-2583.

25 ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica. Postavenie Čechov v Slovenskej republike 1939-1944. In: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1952- . R.1991 Č. 1, s. 57. ISSN 0018-2583.

RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: Česko-slovenské vztahy 1914-1945. Bratislava: Academic Electronic Press Bratislava a Ústav T. G. Masaryka Praha, 1997, s. 196. ISBN 80-88880-09-2.

Autor: Antonín Háka | pondělí 13.5.2013 8:55 | karma článku: 25.64 | přečteno: 2969x

Další články blogera

Antonín Háka

Kulturista

Představení původního, esteticky přínosného ideálu, jehož neodmyslitelnou součástí jsou krása, síla a zdraví.

20.11.2023 v 20:20 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 113 | Diskuse

Antonín Háka

Kulturisti jsou jako pošťáci

Kulturisti jsou jako pošťáci. Stále něco někam posílají. Zradili původní ideály kulturistiky (krása, síla, zdraví).

18.11.2023 v 11:11 | Karma článku: 9.95 | Přečteno: 216 | Diskuse

Antonín Háka

Kulturistika – úžasný životní styl

Hlavní motivací kulturistů je zájem o člověka a jeho kultivaci. Kulturista buduje svou postavu a přitom posiluje tělo i ducha.

14.11.2023 v 10:10 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 195 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 12.34 | Přečteno: 159 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 565 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 524 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 471 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1605

Nezávislý politolog

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...